NBA možná přijde o českou stopu, Vítkovi Krejčímu v Atlantě negarantovali další roky smlouvy a ten se tak ocitá bez angažmá. Dostane ještě v nejlepší lize světa šanci? Těžko říct, pohledem situaci jednotlivých týmů se ale ukazuje, že klasická struktura týmů celé ligy se krapet mění. Je totiž těžké najít „tankovací“ tým, který by dal Vítkovi stabilní minuty.
Právě to je totiž to, co teď český talent potřebuje. Nemá smysl si lhát do kapsy: Vítek měl možnost předvést jen velmi tlumené záblesky toho, čeho je na palubovce schopen. Za dvě sezony s Oklahomou a Atlantou zapsal celkem 59 zápasů s průměrem 3,8 bodu na zápas za průměrně 14,5 minut. A to je ještě dobré dodat, že 30 odehraných zápasů za Thunder si zahrál výrazně více – 23 minut na zápas. Ale to se dalo čekat, Thunder zkrátka skládali mladé jádro hráčů pro budoucnost a téměř každý tam „dostal čuchnout“. V Atlantě, která těsně po jeho příchodu vyhlásila atak na čelo východní konference, tak už moc šancí logicky nedostal.
Netvařme se ale zase, že nepředvedl nic. Zapsal v zápase i 16 bodů či 11 doskoků a relativně často i více než 5 asistencí. Je mu 22 let a obvykle by se v NBA našel tým, který by mu s klidným srdcem dal rok šanci naskakovat na 10-15 minut jako 9-10 hráč rotace, a moc se nestaral o výsledky týmu. Jenže tyhle týmy z ligy jaksi mizí.
Stačí se podívat na výsledková dna obou konferencí. Na východě nejhůře dopadli Pistons, který ale očekávají návrat Cunninghama, na perimetru jim řádí Jaden Ivey a stále mají na soupisce Killiana Hayese, draftovali křídelníka Ausara Thompsona i rozehrávače Marcuse Sassera. To jsou všechno jména, která by nejspíše hrála před Vítkem.
Wizard, ačkoliv vyhlásili rebuild, taky nejsou pro Vítka případnou ideální destinací. O minuty na perimetru se poperou Tyus Jones, Bilal Coulibaly, Deni Avdija, Jared Butler a Jordan Poole. Orlando už jasně směřuje vzhůru a svou křídelní/guard rotaci dosti přeplněnou. Teoreticky by dávali smysl Hornets, k jejichž hvězdě Lamelu Ballovi by se Vítkův skillset teoreticky dobře hodil. I tady ale narážíme na dost hráčů, kteří by zřejmě dostali přednost: Gordon Hayward, Terry Rozier, Cody Martin, James Bouknight, Nick Smith Jr.
Na západě je situace možná ještě horší. Houston dává jasně najevo, že se chce ze dna konference odrazit a přivedl proto do mladého týmu veterány. Bůhví, jak dopadne sága Damiana Lillarda v Portlandu, kde budou stavět na Scootu Hendersonovi a Anfernee Simonsovi. Spurs po příchodu Wembanyami zřejmě zahajují dlouhý pochod směrem vzhůru, přičemž i jejich soupiska obsahuje dost jmen, která mají své minuty téměř jisté. Všichni ale tak nějak tušíme, že by právě v „nejevropštějším“ týmu ligy by to Vítkovi sednout mohlo. Oklahoma už je rozhodně mimo „tankovací“ hru, stejně tak Utah.
Čím to může být? Jednak je to dané tím, že příliv globálního talentu do ligy se rok od roku zvyšuje, a ačkoliv mají týmy teoreticky soupisky pro 21 hráčů, je čím dál těžší si jedno místo uzmout pro sebe. Druhým důvodem může být letošní draft, který je obecně považovaný za velmi slabý a podle mnohých analytiků by kdokoliv z letošních prvních až 7 picků mohl být příští rok jedničkou. Ale uvidíme, třeba na tom něco změní nedávné rozhodnutí hvězdného prospektu Coopera Flagga jít do draftu už o rok dřív, tedy právě 2024.
Stát se s Vítkem může ještě cokoliv. Nikdo nepochybuje o tom, že má otevřené dveře zpět do Evropy, kam si může odskočit a upoutat na sebe pozornost zpátky v zámoří. Nebo se tomu rozhodne dát ještě rok šanci i s vidinou toho, že třeba většinu sezóny odehraje v G-League. Především je to ale mladý hráč s téměř celou kariérou před sebou.
Text: Michal Bernáth