Chudák KAT. Tohle vypadalo jako jeho večer, vylepšoval si osobní i oddílová maxima, valil se do titulků. Ale nakonec by byl asi nejšťastnější, kdyby se na jméno Karl-Anthony Towns v souvislosti s 22. lednem 2024 pozapomnělo. Osud mu byl v tomto směru nakloněn. Jeho 62 bodů za jeden večer v basketbalové NBA zastínil Joel Embiid s body 70.
Pro Minnesota Timberwolves je oněch 62 nastřílených bodů klubovým rekordem. Stejně jako je 70 bodů novým číslem jedna ve Philadelphia 76ers. Ovšem příběhy za upravenými kronikami jsou dosti odlišné.
Sixers, trojka ve Východní konferenci, totiž pokořili San Antonio Spurs 133:123, i když se outsider a jeden z nejmladších týmů v zámořské profilize nevzdal lehko. Zato Wolves, jednička Západní konference, doma podlehli Charlotte Hornets 125:128, ač měli duel na první pohled pod kontrolou. Nakonec nestačili na tým, který ztratil 18 ze 20 předcházejících zápasů.
Zatímco ve Filadelfii slavili a gratulovali si k další výhře, v Minneapolis kouč domácích Chris Finch na tiskové konferenci zuřil kvůli zbytečné porážce.
„To byl absolutně odpudivý výkon, co se obrany a nevyspělosti basketbalu týče. A po celý zápas. Není to tak, že by nám to na konci ujelo. Viděl jsem to ve hře od začátku. Tohle se stává, když k utkání přistoupíte tímhle stylem.“ Už to je slušný fén. Jaká slova si asi trenérský matador vzal do šatny?
Jak uklouznout po rekordu
Minnesota vešla do duelu s vizí prokázat svou dominanci nad Charlotte a na dálku odrážet soupeře o konferenční prvenství v čele s Oklahoma City Thunder. A „povinnost“ více méně potvrzovala, držela si náskok několika košů. Jenže taky bylo znát, že se Townsovi, Anthonymu Edwardsovi a spol. tentokrát moc bránit nechce. Optimista mezi fanoušky Wolves se radoval z 22 Townsových bodů za první čtvrtinu, pesimista musel upozornit na dílčí skóre 35:34.
A tak to šlo i dál, ve druhé dvanáctiminutovce zopakoval Towns 22 bodů, když potvrzoval roli elitního trojkaře nejen mezi pivoty, ale i celkově. Ke 44 bodům před přestávkou se dostal s pomocí 80procentní střelecké úspěšnosti. To se stane jednou za deset let. Hosty držel na dostřel hlavně Brandon Miller, dvojka loňského draftu. V poločase 69:64 pro domácí.
Townsových 44 bodů za první poločas patří k nejlepším počinům v dějinách, k rekordu ale ještě bylo daleko. O ten se 53 body dělí David Thompson z Denver Nuggets a George Gervin ze San Antonio Spurs. Oba se takto zapsali ve stejný den, 9. dubna 1978. Na závěr základní části na dálku sváděli souboj o střeleckou korunu. Thompsonovi nakonec 73 bodů nestačilo, Gervin ho díky 63 bodům na sezonní průměr porazil o sedm setin.
Embiid s Townsem jsou celkem čtvrtým duem, kterému se během jednoho večera povedlo překonat šedesátibodovou laťku. Před nimi to naposledy dokázali právě Thompson s Gervinem před 46 lety. Dalšími páry jsou Wilt Chamberlain (78) a Elgin Baylor (63) ve vzájemném, třikrát prodlužovaném, souboji v prosinci 1961 a Jerry West (63) s Chamberlainem (62) v lednu 1962.
I druhou půli otevřel Towns skvěle, rychle se dostal přes padesátibodovou metu, domácí se drží mírně nahoře. Teď při budování náskoku nepoleví a po třetí čtvrtině je stav 107:92. Při tom všem však myslí hlavně na rekord. Hvězda večera vysázela už 58 bodů! Rozhodnuto. Rozhodnuto?
Miller znovu zavelí a tentokrát se do roje Hornets přidávají Miles Bridges či náhradníci Nick Smith Jr., J. T. Thor nebo Leaky Black. Hosté se dokonce dostávají do vedení, najednou mají navrch 126:121. Towns si mezitím vyrovnal osobní maximum na 60 bodů a navýšil ho na 62, ale i tohle se po jedinečně rozjetém zápasu jeví jako málo. Už je na něm znát únava, je mimo v defenzivě, a tak je stažen. Soupeřovu obratu jen nevěřícně přihlíží z lavičky, hlavu si halí do ručníku. A když se na hřiště vrací, je nulový. V poslední pětiminutovce už se neprosadí. Během koncovky se v zoufalé snaze vynutit si faul za stavu 125:126 natlačí do tří protihráčů pod koš. Nic z toho, i když pískat se to dalo. A taky mělo, podle zprávy hodnotící výkon rozhodčích v posledních dvou minutách utkání byl tento přehlédnutý faul jednou z deseti chyb. Třikrát byli v závěru poškozeni Hornets, šestkrát Timberwolves, jeden špatný výrok neměl dopad na držení míče.
Pak ještě poslední možnost, Townsova tříbodová střela z loga, airball. Míč se ani nedotkne obroučky. Z 15 pokusů z dálky vytěžil nakonec „jen“ 10 tref.
Ještě mu to spočítejme. V prvním poločase proměnil Towns 14 ze 17 pokusů, osm z devíti trojek. nakonec jeho bilance klesla na 21 ze 35. V poslední čtvrtině dal pouhé dvě střely z deseti. Osobní maximum v počtu trojek ani historicky první zápis s deseti či více úspěšnými dvojkami, trojkami i trestnými hody ho nerajcuje. „Takový výkon při porážce nijak nepotěší, rozhodně nemám pocit výjimečnosti,“ mumlal Towns.
Hornets v poslední části dominovali na body 36:18 a konečně se dostali na deset sezonních vítězství.
„Na tomhle výkonu nelze hledat pozitiva, žádná dílčí vítězství. To jsme si mohli říkal, když jsme měli 15 výher ke 30 porážkám. Teď jsme číslo jedna na Západě, jeden z nejlepších celků v NBA, doba morálních výher je za námi,“ vyslal Towns vzkaz spoluhráčům a vlastně ještě spíš sám sobě.
Od roku 1993 nastal teprve druhý případ, kdy 62 či více nastřílených bodů od jednoho hráče nestačilo k úspěchu. Tím prvním je 70 bodů Devina Bookera z Phoenixu na bostonské palubovce před sedmi lety.
Nejpohodovější sedmdesátka v dějinách
Jestli na Townse čekala po zápase studená sprcha obrazně, Joel Embiid ji dostal reálně. Už na palubovce. Spoluhráči z Philadelphie oslavili vodou svého lídra, jenž z čela klubových tabulek po 57 letech odsunul výkon Wilta Chamberlaina. Ten jako hráč Sixers v prosinci 1967 nasázel 68 bodů do koše Chicago Bulls.
Philadelphia přitom nevstoupila do zápasu se San Antoniem zázračně, hosté měli po první části mírně navrch (35:34), Ale zároveň už bylo jasné, že se jim Joela Embiida nedaří brzdit. Úřadující nejužitečnější hráč ligy, nejlepší střelec z uplynulých dvou let a první muž střeleckého pořadí v sezoně aktuální vstupoval do duelu se sérií 20 zápasů s minimálně 30 nastřílenými body. Delší šňůry natáhli jen James Harden v roce 2019 a hned čtyřikrát Chamberlain, ta v letech 1961-62 trvala 65 zápasů. Už po první dvanáctiminutovce nebylo pochyb, že Embiidova série ještě nabobtná, proměnil osm ze dvanácti pokusů a na osobním kontě si hýčkal 24 bodů.
O poločasové pauze už byl Embiid na kótě 34 bodů a jeho tým vedl 62:58.
Třetí čtvrtina rozhodla. O vítězi zápasu i o hvězdě večera napříč NBA. Embiid v ní vysázel 25 bodů a dostal se na průběžné číslo 59. Čímž si vyrovnal dosavadní osobní maximum. Sixers v ten moment vedli 104:89. Tedy stejným rozdílem jako Timberwolves stovky kilometrů na severozápad.
„Je jasné, že mě potěší, když ho můžu během čtvrté čtvrtiny nechat odpočívat, protože už je po zápase. Ale to tentokrát nebyl ten případ. Vedli jsme sice až o 19, ale pak to bylo o 11, 12, takže jsem věděl, že ho budu muset poslat zpět,“ konstatoval kouč Nick Nurse o svém svěřenci Embiidovi, jenž při svém chatrnějším zdraví a problematické kondici rozhodně nemá ve zvyku absolvovat celé zápasy. Na rozdíl od dávného předchůdce Chamberlaina.
Necelých sedm minut před koncem se tedy Embiid vrátil do hry – za nadšeného přijetí philadelphskými fanoušky. „Spoluhráči mě zásobovali míči a já se je jen snažil dostat do koše. Pouze jsem je nabádal, ať na pilu zbytečně netlačí. Ať hrajeme normálně. Pokud budu volný já, přihrajte mi. Pokud ne, zahrajte to, jak se hrát má,“ shrnul jako správný vůdce základní poučky.
Dav ve Wells Fargo Center na něco takového zvědavý nebyl, a tak vypískal třeba svého hráče Danuela House Jr. za volnou trojku z rohu. „To bylo nešťastné, že na Danuela bučeli za to, že to zahrál správně,“ snažil se Embiid po zápase edukovat fandy.
O pár střel a pár minut později už se kamerunský rodák přece jen ocitl v hodně vzácných výšinách, v 101 sekund před koncem zápasu nadchnul publikum úspěšným průnikem přes několik soupeřů, cestu do koše zahájil na vlastní polovině.
70!
Divácké skandování „MVP! MVP!“ a ovací ve stoje už si Joel Embiid užíval na lavičce.
S fenomenálním čahounem Victorem Wembanyamou, se kterým se ani on měřit nemůže, se Embiid nepouštěl do podkošových soubojů. Své body si vystřílel z pozic mimo vymezené území. O to víc bilance 24/41 z pole vyniká, pomohl si i 21 úspěšnými trestnými hody z 23 pokusů. Připojil k nim 18 doskoků (také osobní rekord) a pět asistencí. Při jediné ztrátě. To vše za pouhých 36 minut a 38 sekund na hřišti. Nejméně, kolik kdy bylo k sedmdesátce v NBA třeba. Ne že by mu to soupeř znepříjemňoval nějakou play off defenzivou.
Embiidův pondělní zápis je v dějinách NBA unikátní, pokud jsou záznamy v ESPN’s Stats & Information přesné. Jediným dalším hráčem, který kdy nastřádal nejméně 65 bodů, 15 doskoků a pět asistencí, je Michael Jordan.
Joel Embiid proti San Antoniu zapsal svůj 43. výkon se 40 a více body plus 10 a více doskoky. V této bilanci se nyní dotáhl na celková kariérní numera Shaquilla O’Neala.
Právě bylo k vidění jedno z nejlepších individuálních představení vůbec. Že takové momenty přicházejí nečekaně, dokazuje i Embiidův pondělní minipříběh. Na zápas dorazil kvůli dopravní situaci se zpožděním a ani se nestihl rozcvičit. A nakonec si vyčítal, že nedokázal víc. „Vlastně jsem na sebe naštvaný. Vždyť jsem míjel hodně jednoduché střely, jaké celou sezonu proměňuju,“ drbal si hlavu.
A také celá Embiidova dosavadní sezona patří do kronik, pokud ne rovnou do muzea basketbalového umění. Sedmdesátkou si zvedl střelecký průměr na 36,1 bodu na zápas. Dál sbírá víc než bod na minutu, za 1096 nastřílel 1156 bodů. Wilt Chamberlain sice drží ze sezony 1961-62 nepřekonatelný rekord 50,4 bodu na utkání, díky neochotě střídat a několika prodloužením měl tehdy odehráno v průměru zdánlivě nemožných 48,5 minut. Ovšem Embiidova produkce bod/minuta je ještě lepší.
Po rekordním zápase sršel Embiid vděčností. Střídavě gratuloval a děkoval svým spoluhráčům, trenérům i dalším členům Philadelphia 76ers. Milé gesto učinil i směrem k Brettu Brownovi. Současný trenérský asistent ve Spurs byl Embiidovým prvním koučem v NBA. Jeho bilance 221 výher ku 344 porážkám vyznívá hrůzně, ovšem prominentní exsvěřenec dobře ví, že tady se stavěly základy.
„Mám radost, že se mi tak dařilo právě před ním. Hodně mě naučil, nejen co se týče basketbalu, ale i mimo hřiště. Pomáhal mi dospět, takže ho vždycky rád vidím. Taky pro klub a celé město toho udělal hodně. Když si vybavím naše počátky a všechno, co se od té doby stalo, naše úspěchy, je to moc fajn ohlédnutí,“ připomenul Embiid zásluhu někoho jiného.
Kobe Bryant, filadelfský rodák a patron basketbalových superstřelců, by měl jistě radost, jak s dvě velké ofenzivní hvězdy současné NBA postavily k 18. výročí jeho 81 bodů. Ve dvaadvacátý den roku 2006 pomohl LA Lakers ovládnout domácí duel s Toronto Raptors v poměru 122:104. Bryant tehdy předvedl druhý nejlepší střelecký výkon v historii NBA po 100 bodech od Wilta Chamberlaina v dresu Philadelphia Warriors v roce 1962.
„Tak to je skvělé,“ zaradoval se Embiid, jakmile se o výročí dozvěděl. „Když jsem začínal, Kobe byl můj miláček. On je ten důvod, proč se basketbalu věnuju. Můj nejoblíbenější hráč,“ vyznal se.
Spory a rozpory velkých pánů
Embiid se stal teprve devátým pokořitelem sedmdesátibodové mety v historii NBA. Towns si pouhými čtyřmi body ve čtvrté části svého představení nechal uniknout šanci stát se desátým členem vybrané společností, do níž nepronikl ani Michael Jordan (jeho maximem je 69 bodů).
Karl-Anthony Towns. Rodilý Američan, který však už od telecích let reprezentuje Dominikánskou republiku, zemi svého otce.
Joel Embiid. Kamerunec, který doma v Yaoundé objevil basketbal zhruba ve věku, kdy Towns debutoval v národním týmu.
Ti dva sdílejí oficiální udávanou tělesnou výšku 213 centimetrů, jsou kromobyčejně šikovní s míčem, díky čemuž se v pořadí basketbalových jednorožců propracovali na přední příčky. V lecčems se dost liší. Třeba právě vztahem k národnímu týmu. Embiid za výběr své rodné vlasti nikdy nenastoupil, pak dal naději Francouzům, když si vzal jejich občanství, aby nakonec kývl stavitelům amerického výběru pro olympijskou Paříž. Debut na mezinárodní scéně ale před třicítkou nestihne a kdo ví, zda přes léto znovu nepřijde s omluvenkou.
Leckdy se Towns a Embiid ostře nepohodli.
Ti dva spolu válčili už od roku 2016.
Hned při prvním setkání si Towns krásně vyfintoval Embiida a zasmečoval. O rok později mu to Embiid vrátil. A pak zažertoval na sociálních sítích, jak umí jen on, mistr trollení a dvojsmyslů. Towns to zkusil s odvetou, ale na Embiida si nepřišel. Začalo to být zajímavé. Na konci října 2019 se vzájemné pošťuchování hvězd překulilo v tradiční pranicí dvou týmů.
Vzájemnou animozitu však přerušil společný soupeř – koronavirus.
Karla-Anthonyho Townse nemoc zasáhla opravdu tvrdě, sebrala mu osm členů příbuzenstva včetně matky a jeho dostala do nemocnice, zhubl o více než 20 kilogramů.
V listopadu 2021 se s covidem potýkal i Embiid. „Myslel jsem, že to nezvládnu. Bylo to tvrdé. Jsem rád, že tu teď sedím,“ svěřil se po návratu. Oba se v těžkých chvílích podpořili. „Tohle je důležitější než basketbal, důležitější než náš spor,“ shrnul Towns.
Nyní dostala jejich rivalita nový náboj.
Oba mají nejvyšší čas naplnit letité přísliby a ovládnout NBA, Townsovi letos v listopadu bude 29, Embiid se ocitá na prahu 30. narozenin. A do jejich světa se blíží se konkurence, mladší a vyšší, jak si naposledy dokázal Embiid. Victor Wembanyama (224 cm).
Když se francouzská naděje San Antonia chystala debutovat v hale Philadelphie, Embiid k ní nenápadně zezadu přistoupil, aby se poměřil. Jeho pohled a následné zavrtění hlavou hovořily za vše.
První setkání Victora Wembanyamy a Joela Embiida:
Joel Embiid’s reaction after seeing Victor Wembanyama 😂 pic.twitter.com/B4VREWDTyO
— Ahn Fire Digital (@AhnFireDigital) January 23, 2024
V duelu s Embiidem se čerstvě dvacetiletý novic Wembanyanama napoprvé dostal na 33 bodů za 28 minut a 21 sekund. Jindy by byl za to oslavován, tentokrát…
Tentokrát se i otázky na něj stáčely k Embiidovi: „Hrál neuvěřitelně, je veliký. Ani moc nevyužívá tělo, spíš to hraje ze střední vzdálenosti, ale jakmile se rozhodne zaútočit jedna na jedna, je strašně těžké zastavovat ho. Nebudu vám tu lhát a přiznám, že mě vzájemný souboj motivoval.“
Basketbal, hra velkých kluků
Frankofonní Afričan ve francouzském mládenci s africkými kořeny na oplátku vidí svého nástupce: „Kobeho výkony byly mou inspirací. Takže jestli (Wembanyama) říká, že byl pro něj dnešní večer inspirativní, doufám, že za pár let, snad už ho nebudu muset bránit já, už budu tou dobou snad v důchodu, doufám, že předvede taky takový výkon, zlomí hodně rekordů a třeba i překoná Wiltovu stovku.“
Mezitím Wembanyama vyhlásil kontrarevoluci. „Před pár lety byl basketbal hrou rozehrávačů, ale teď se znovu stává hrou velkých mužů. Myslím, že to dává smysl. V lize je spousta chlapů, kteří jsou šikovní, ač jsou hodně vysocí. Tímhle směrem se hra ubírá. My si na to musíme zvyknout.“
Pondělí 22. ledna 2024 je Wembanyamovým manifestem. Embiid. Towns. Kevin Durant (211 cm) vysázel 43 bodů a přidal, osm asistencí a šest doskoků při vybojovaném úspěchu Phoenixu nad Chicagem 115:113, čtyřicítku pokořil podruhé za sebou. A Janis Adetokunbo (211 cm) táhl Milwaukee k výhře 122:113 nad Detroitem triple double 31 bodů, 17 doskoků a 10 asistencí.
Kevin Durant reaguje na 70 bodů Joela Embiida:
I love watching Kevin Durant post-game pressers because his love of basketball shows through, and there are moments where someone asks him something that really gets the hoop fan in him (that also happens to be a basketball genius) going.
Loved this reaction and answer. pic.twitter.com/W1fXt5RjKa
— Sam Vecenie (@Sam_Vecenie) January 23, 2024
Autor: Petr Koten
Pokud se chcete dozvědět mnohem víc z historie NBA, neváhejte investovat do jeho knihy Basketbal: Velký americký příběh. Je to zábavné čtení.