Nikoli kdo, ale kým. O jedničce letošního NBA draftu bylo jasno. Zásadní otázka zněla, čí bude to právo na Coopera Flagga ukázat. Překvapivě a poměrně kontroverzně ho získali Dallas Mavericks. Osmnáctiletý rodák z Maine byl vyvolený už tři roky před tím, než se vůbec mohl do draftu přihlásit. A ve třetím ročníku na střední škole jeho potenciál mnozí porovnávali s LeBronem Jamesem, Anthonym Davisem nebo Victorem Wembanyamou.
Není se čemu divit, křídelník s nebývalými parametry zářil tam, kde se ocitl. Z neznámé střední školy Nokomis Regional se přesunul do prestižní Montverde Academy. Minulou sezonu strávil na univerzitě Duke, jejíž basketbalový program je mnohými považován za nejkvalitnější ve Spojených státech. V posledních letech odsud vzešli Kyrie Irving, Jayson Tatum nebo Paolo Banchero. Flagg se také zde blýskl svými statistikami a vedl celý tým Blue Devils v bodech, doskocích, asistencích, ziscích i blocích na zápas.
Zkrátka a dobře: dominoval všude, kde se dalo, ač byl benjamínkem. Ale už v říjnu čeká plavovlasého mladíka životní zkouška. Obstojí v nejprestižnější lize světa?
Nebude to poprvé, co se Cooper Flagg setká s velikány NBA. Před rokem se postavil na plochu během olympijské přípravy amerického celku kolem LeBrona Jamese, Stephena Curryho nebo Kevina Duranta, ve výběru sparing partnerů byl jediným náctiletým a jediným, který v tu dobu nehrál v NBA. A nejen, že stíhal po boku dvaceti špičkových profíků, po zápase byl členy olympijského týmu dnes zvaného „Avengers“ jmenován za nejlepšího hráče soupeřů. Jeho kousky byly náležitě medializovány.
Další zkoušce se podrobil při předsezonní NBA Summer League, nastoupil do dvou zápasů proti nadějným a především mladým hráčům doufajícím ve svou šanci. Opět se ukázala Flaggova největší přednost. Schopnost vyniknout na obou polovinách palubovky. Průměroval 20,5 bodu společně s 1,5 zisku a jedním blokem. V těchto dvou zápasech se ovšem zároveň trápil s úspěšností střelby, trefoval 36 % z pole, 21 % za tři body a 57 % z čáry trestného hodu. To jsou statistiky chvály nehodné. V minulosti by se ovšem našlo několik případů, kdy se hráči v letní lize soužili, ale hned v prvních momentech sezony NBA se chytili.
Z odlišného úhlu pohledu však historie v jeho prospěch nemluví.
Za poslední dekádu totiž obdrželo nálepku „vyvoleného“ hned několik hráčů. Ben Simmons, DeAndre Ayton, Zion Williamson, Cade Cunningham, Victor Wembanyama. A lze říci, že francouzský čahoun jako jediný dokázal naplnit, ba i překonat očekávání. U zbytku to moc nevyšlo. Jakkoli je nelze šmahem onálepkovat jako propadáky, nesvedli to, co si od nich mnozí slibovali. Nestaly se z nich superhvězdy. U některých sehrála roli psychika, u některých naopak fyzické zdraví a z některých jsou týmové jedničky, ale do jedničky celé ligy mají stále velmi daleko.
Kromě toho byl Cooper Flagg draftovaný do týmu, který rozhodně nemá v plánu tankovat a úmyslně prohrávat. To může být dvousečnou zbraní. Hned v prvních letech své profesionální kariéry by si mohl zahrát v play off a třeba i pomýšlet na titul. Kolem sebe má zkušené šampiony v podobě Irvinga, Davise nebo Klaye Thompsona, od kterých se může leccos přiučit. Na druhou stranu bude už od prvních zápasů vystaven velkému tlaku. Kdyby si ho v draftu vybral tým ze spodku tabulky bez jakýchkoliv aspirací, měl by Flagg prostor dělat chyby, postupně se zlepšovat a hra by se pravděpodobně podřídila jemu. V tuto chvíli ale bude muset zapadnout do systému a od začátku sezony předvádět výkony, které pomůžou Dallas Mavericks proměnit win-now vizi v realitu.
Ale pokud by některý nováček mohl takové nároky splnit, pak je Cooper Flagg ideální kandidát. Nemá být nutně lídrem v dnešním slova smyslu. Tedy nejlepší střelec. Se svou všestranností připomíná vůdčí osobnosti jako Bill Russell, Willis Reed nebo Tim Duncan. Skórování nikdy nebyla jejich doména, dokázali celou hru řídit hlavně z obrany. Slovy Russella, legendárního pivota Celtics: “Nejdůležitějším měřítkem toho, jak dobrý zápas jsem odehrál, bylo to, nakolik jsem dokázal zlepšit hru svých spoluhráčů.”
Russell tak dodnes drží rekord s nejvíce získanými tituly, když za svou kariéru ovládl NBA hned jedenáctkrát. Willis Reed a Tim Duncan dovedli své celky dohromady k sedmi trofejím pro šampiony, ale nikdy nepotřebovali mít naplněný zápis šílenými statistikami. Takovou postavu liga již delší dobu postrádá a právě Cooper Flagg by se jí mohl stát.
Otázkou zůstává, zda by Flagg v módu Duncan nebyl v dnešní NBA považován za zklamání, protože obrovská produkce, individuální čísla a sebevědomí je to, co celý svět momentálně hledá. Ale výhodnou pozici má. Ikona příštích let se stále hledá a všichni vědí, jakého reprezentanta by NBA chtěla. Po dlouhé době dominance mezinárodních hvězd by mohl být americkou tváří nejprestižnější ligy světa.
Stane se Cooper Flagg jen další obětí přehnaných očekávání, nebo bude kráčet ve šlépějích LeBrona Jamese či Victora Wembanyamy a už v prvních letech se zapíše do basketbalových dějin?
